chapter of my life- Kapitola 3.

29. září 2012 v 1:02 | Nayami-chan |  Stories

Gomene! Nepsala jsem dlouho ale nějak nebyl čas >.> Doufám že se dám opět pilně do psaní ale tak znáte mě :DD Tak začneme ne? ^^

Snažila jsem se z cizího sevření dostat ale druhou rukou mi zakryl i pusu. Měl až neskutečně pevné sevření. Přestala jsem se bránit protože čím víc jsem sebou házela, tím silněji mi svíral hrdlo. "Hodná holka." Ozvalo se za mnou klidným ale hlubokým hlasem. Pomalu mi sundal ruku z úst ale pořád mě držel za krk. "Co chceš ty úchyláku?!" Zařvala jsem. "Jsi stejná jako vždycky.." Řekl ten psychouš pořád naprosto klidně. Pak pustil i můj krk a já se konečně mohla pohnout. Odskočila jsem od něj a otočila jsem se. Byl to vysoký muž se středně dlouhýma zelenýma vlasama. Pak sem si ale všimla že mu něco leze v rukávu. "Tosuki?!" Zaječela jsem. "Odkud ho máš?! Hned mi ho dej!!" Byla jsem od vzteku celá rudá.


Tady tenhle "kořen" si mi jentak ukradne mýho miláčka, škrtí mě a mluví semnou jako kdyby mě znal a pak se na mě ještě tak úchylně culí! "Chtěla bys ho zpátky, Nayami?" "C-Co?" nechápala jsem odkud mě zná..Takovýho ksichta bych si pamatovala... "Ty si na mě nevzpomínáš? Pff..." Měla bych snad?" Fakt jsem netušila kdo to je. "Nevadí ty si určitě si vzpomeneš, princezničko." V téhle chvíli mi došlo kdo to je. Do hlavy se mi nahrnula snad všechna krev z mého těla. "T-Ty!!" Vrhnula jsem se na něj se slzama v očích. Už mi bylo naprosto jasné že je to on..Snažila jsem se ho nějak srazit k zemi ale on pořád uhýbal. Vyskočil na strom. Já zůstala dole a snažila jsem se popadnout dech. Zničeho nic ale začal padat k zemi. Dopadl a zmizel. Úplně se vypařil.. Jedinné co po něm na místě zbylo bylo malé bílé klubíčko. "TOSUKÍÍ!!" Popadla jsem ho do náruče a rozbrečela jsem se. Jentak jsem seděla na trávě a skoro jsem chudáka umačkala. Ten chlap.. V hlavě mi lítali vzpomínky na mé dětství. Byla jsem u něj asi půl roku. Ujmul se mě když moji rodiče jeli do deštné vesnice zachránit skupinu ninjů kteří byli uneseni. Bylo mi v té době asi 4 roky. Nebyla jsem u něj jedinné dítě. Měl jich tam slušnou "sbírku". Jenže mi pro něj nebyli nic.. Vychovával z nás vražedné zbraně, a nezáleželo mu na našich pocitech. Za každou neposlušnost jsme byli bičování a týráni. Starší děti dokonce nutil k úchylnostem a nezáleželo mu na pohlaví hlavně že si užil. Zasranej zvrhlík! Byli mi pouhý čtyři roky a už jsem musela zabíjet. Ale teď mi spíš vrtalo hlavou proč a jak tak najednou zmizel... Proč vůbec slítnul z toho stromu..? Pak jsem si ale uvědomila že mě ostatní už asi hledají. Byl čas najít cestu zpátky k nim. "Nayami!!!" Sotva jsem vstávala uviděla jsem mezi stromy Mitsukinu bílou hlavu. Předběhli mě, a našli mě dřív než já je.. Jako vždycky. "Ksakru tady jsi!! Báli jsme se o tebe!" Heh, Gomene.. Už to neudělám.. Chytla mě za ruku a táhla mě bůh ví kam. Konečně jsem uviděla Saiko a Rokura. Tohle bylo téměř poprvé co jsem byla ráda že ho vidím. On se na mě jen podíval ale hned se otočil. Saiko se na mě ani nepodívala jen ukázala směr a dala se do chůze. "Co to s nima je?" zeptala jsem se šeptem Mitsuko. "Fakt se o tebe báli.." Zašeptala taky a začala dobíhat Saiko s Rokurem. Zůstala jsem vzadu sama ale rozhodla jsem se mlčet. Vypadá to že jsou na mě všichni asi fakt naštvaní. Zachvíli už ale budeme zpátky v Konoze a já je vypustím z hlavy. A konečně uvidím Akia..

Tak pro dnešek konec někdy příští týden asi očekávejte další díl *-* Sayonara ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 29. září 2012 v 13:44 | Reagovat

To je dokonalý!*-* Honem další další!*////*

2 Maiki Maiki | Web | 30. září 2012 v 18:18 | Reagovat

sugoi díl *w* *w*  ten chlap je hnusnej :( nmelíbí se mi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama